Dechová hudba a taneční hudba
Podle získaných informací , byla již v roce 1896 v naši obci dechová a smyčcová (štrajch) kapela, sestávající se výlučně z místních muzikantů , která čítala 9 – 10 členů. Kapelníkem byl od stejného roku Jan Mikyska , č.p.97.
Vybavení dechové kapely hudebními nástroji bylo nedostatečné, chyběl heligon a buben , na které nebyly finanční prostředky. Tyto nástroje zakoupila kapela až v roce 1908 a 1909.
Příležitosti k hudebním produkcím měli místní muzikanti dostatek, protože obě kapely byly žádány při všech příležitostech nejen v Dolní Dobrouč , ale i v celém okolí.
Po náhlém úmrtí kapelníka J.Mikysky převzal tuto funkci Ferdinad Plíva , č.p.30. Doba první světové války však utlumila činnost obou kapel pro nedostatek muzikantů, kteří museli rukovat do války. Po skončení první světové války se podařilo F.Plívovi doplnit chybějící muzikanty novými mladými lidmi a pozvednout obě kapely na dobrou úroveň. Stejně jako v předválečných letech byl i v poválečné době o dobroučskou kapelu nevšední zájem v obci i v okolí , kde bylo požadováno účinkování při různých slavnostech , průvodech , hasičských , sokolských a orelských cvičeních , dožínkových slavnostech , různých cirkevních průvodech , pohřbech , na různých tanečních zábavách a plesích.
Od roku 1924 vznikla místním hudebníkům další významná možnost vystupování a to v biografu „Na rychtě“ při promítání němého filmu. Koncem dvcátých let let však zvukový film tuto potřebu vytlačil.
Širokou možnost uplatnění místní kapely poskytovala velmi aktivní činnost všech organizací v obci a čilý kulturní život (divadla,operety,besídky), kde byla hudba nepostradatelná a tvořila nedílnou součást pořádáné akce. Reprodukovaná hudba z gramofonových desek na tehdejších zvukových zařízení nemohla ještě konkurovat.
V roce 1937 vznikl v Dolní Dobrouči taneční orchestr se saxofony, vedený Jaroslavem Vackem ,
holičem. Svoji dobrou interpretační úrovní a hlavně nižším počtem hudebníků (6) oproti smyčcovému tanečnímu orchestru s 10 hudebníky, si získával stále větší okruh příznivců , čímž silně konkuroval místní kapele.
V roce 1940 byl proto zvolen nový kapelník Josef Simon , č.p.338 ,knihař, který modernizaci tanečního orchestru provedl ve velmi krátké době, zajistil nákup saxofonů a podařilo se mu i sloučit taneční orchestr Jaroslava Vacka s místní kapelou. Dále vytvořil smyčcový univerzální orchestr pro koncertní činnost. Dechovou hudbu doplnil mladými začínajícími hudebníky, z nichž některé sám učil. Zahájil pravidelné zkoušky všech tří souborů. Na činnost těchto orchestrů však stále více doléhala válečná léta a totální nasazení řady občanů i hudebníků naší obce.
Po osvobození, v roce 1945 byl opět velký zájem veřejnosti o dechovou i taneční hudbu. Proto byly vytvořeny dva samostatné taneční orchestry, které opět hrály v širokém okolí (Lanškroun,Ostrov,Rudoltice,Alberechtice,Sázava,Knapovec,Houžovec,Rotnek,Petrovice,Horní Dobrouč) a příležitostně i ve vzdálenějších místech. Dechová hudba účinkovala na různých slavnostech , průvodech a společně s tanečním orchestrem i na tanečních zábavách.
Po únoru 1948 nastaly podstatné změny v organizaci hudebních souborů. Kapelnické živnosti byly zrušeny k 31.12.1949 a kapelníkům byly odebrány živnostenské listy. Od 1.1.1950 byla řízením hudebních souborů pověřena Hudební a artistická ústředna v Praze. Kapelník Josef Simon se vzdal kapelnické živnosti již na jaře 1949.
Novým vedoucím souboru byl proto v roce 1949 zvolen Jaroslav Šisler , č.p.336/444.
Pro naprostý nedostatek hudebníků na smyčcové nástroje bylo v roce 1950 upuštěno od zkoušek universálního orchestru a tím prakticky ukončena existence tohoto až 35členného tělesa. Výrazným úspěchem dechové hudby v roce 1951 bylo 1. místo v okresní soutěži dechových hudeb a 5. místo v krajské soutěži v Pardubicích.
V nových celospolečenských podmínkách požádala hudba o patronaci vedení závodu n.p.Hedva v Dolní Dobrouči a tím se oba orchestry (taneční a dechový) staly součástí zájmových kroužků ZV ROH Hedva s názvem „Hudební kroužek ZV ROH Hedva“.V důsledku nutné potřeby další modernizace tanečního souboru po stránce repertoáru , obsazení jednotlivých nástrojů a vybavení orchestru novými nástroji byl v roce 1956 zvolen novým vedoucím hudebního kroužku Karel Kubíček, č.p.297.
Postupně se podařilo zajistit finanční prostředky a nakoupit pro taneční orchestr hudební nástroje , včetně pianina a rozhlasové soupravy a prvně v roce 1958 bylo zpíváno při taneční zábavě v Lidovém domě přes mikrofon do 6 nainstalovaných ampliónů. Doplněním mladých hudebníků a pravidelnými zkouškami se taneční orchestr vypracoval na velmi dobrou úrověňv rámci okresu. Z finančních prostředků n.p.Hedva bylo v roce 1958 zakoupeno 30 stejnokrojů pro dechovou hudbu, která pravidelně zkoušela a zúčastňovala se soutěží i přehlídek v Ústí nad Orlicí, Poličce a Moravské Třebové. Ve spolupráci s tanečním orchestrem pořádala pravidelné celovečerní koncerty. V rámci družby ONV Poprad – Ústí nad Orlicí ( Dolní Dobrouč – Podolinec) , se uskutečnily 2 zájezdy dechové hudby do Podolince, Popradu, a Vysokých Tater.
Překážkou užší spolupráce s okolními dechovkami bylo tzv.“vysoké ladění“ požívaných nástrojů.
V roce 1967 se podařilo zakoupit za obtížných finančních podmínek inzerátem nabízené nástroje „nízkého ladění“ z dolu Břežánky pro celý dechový orchestr .
V roce 1970 se na vlastní žádost vzdal vedení hudebního kroužku Karel Kubíček. Funkci vedoucího převzal Jaroslav Šisler,č.p.279.
V průběhu dalších let vyvstala opět naléhavá potřeba finančních prostředků pro nákup dalších hudebních nástrojů pro taneční orchestr (kytary,varhany a zvuková technika) a rovněž doplnění orchestru mladými hudebníky. Protože se nepodařilo finanční prostředky získat , začal taneční orchestr zaostávat za okolními tanečními orchestry a bez doplnění mladými hudebníky „stárl“ a ztrácel popularitu. V roce 1974 se vedoucí souboru nepodrobil s tanečním orchestrem předepsaným kvalifikačním přehrávkám, čímž ztratil oprávnění k veřejnému vystupování a hře za úplatu. Tím prakticky byla ukončena činnost tanečního orchestru.
Zřizovatel ZV ROH a vedení závodu Hedva nenašli řešení tohoto vážného existenčního problému tanečního orchestru. Proto byla vítána aktivita MNV Dolní Dobrouč , který obnovil činnost místní Osvětové besedy a nabídl hudebnímu kroužku patronaci i přiměřenou finanční pomoc. Na základě nabídky MNV Dolní Dobrouč v roce 1977 byl hudební kroužek převeden jako zájmový kroužek místní Osvětové besedy.
Přes všechno vynaložené úsilí ze strany MNV , OB i některých bývalých členů tanečního orchestru se do dnešního dne nepodařilo nový taneční orchestr ustavit. Hlavním důvodem je velmi malý zájem mladých hudebníků o tuto činnost.
Dechový orchestr je stabilizovanější a svojí pravidelnou a aktivní činností má stále dobrou interpretační úroveň. Má 22 členů a funkci dirigenta vykonává od roku 1974 Karel Kubíček.
Téměř každé dva roky jsou pořádány úspěšné, celovečerní koncerty s názvem „ Večer s dechovkou“
v sále Na Rychtě , které jsou veřejností velmi dobře navštěvovány a kladně hodnoceny.
Do roku 1986 se celý soubor pravidelně zúčastňoval Monstrkoncertu dechových hudeb okresu Ústí nad Orlicí v Lanškrouně, který pořádá ONV Ústí nad Orlicí. Od roku 1987 vystupuje na koncertech dechových hudeb ve Vyprachticích, kde získal v samostatných vystoupeních v roce 1987 a 1989 nejvyšší ohodnocení od poroty OKS Ústí nad Orlicí.
Jeho činnost však není bez obtíží. Citelně chybí zájem mladé generace o tuto tradiční a dříve velmi oblíbenou hudbu , což se projevuje i v získávání mladých hudebníků pro doplňování uvolněných míst v kapele. Vynakládané úsilí , přesvědčování a snahy omladit dechový soubor jsou po této stránce neuspokojivé a dechový orchestr „stárne“. Nadpoloviční většina hudebníků je starší 50 let a z toho je 7 hudebníků nad 60 roků. Nepodaří-li se tento krajně nepříznivý trend zastavit, bude existence dechovky ohrožena už v nejbližších letech.
Tento článek byl vyňat z knihy „ OD HISTORIE K SOUČASNOSTI“ která byla vydána u příležitosti 700 stého výročí založení obce 1292 – 1992.